Imprisonment

Uvěznění. Nestává se to moc často a dá se to považovat za vzácnost. Být uvězněn v těle zvířete. Teoreticky o tomhle toto fórum pojednává, ať se vám to líbí nebo ne.
 
PříjemPříjem  CalendarCalendar  FAQFAQ  HledatHledat  Seznam uživatelůSeznam uživatelů  Uživatelské skupinyUživatelské skupiny  RegistraceRegistrace  Přihlášení  

Share | 
 

 Dante Mitzou

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down 
AutorZpráva
Dante Mitzou
Admin
avatar

Poèet pøíspìvkù : 34
Join date : 16. 04. 17

PříspěvekPředmět: Dante Mitzou   Sun Apr 16, 2017 10:21 pm

Jméno: Dante

Příjmení: Mitzou

Přezdívka: Většina známých mu říká příjmením

Pohlaví: Muž

Věk: 25

Rasa: Kříženec

Povaha: Mitzou… no, popravdě to s ním je dost komplikované. Je to docela veselá kopa, ale umí být i smutný, k čemuž se ve většině případů přiklání spíše. Nesmíte se však nechat zblbnout, jelikož i když na to možná nevypadá, umí si dupnout a být pěkně vzteklý. To by ho, ale muselo něco opravdu hodně naštvat. Je tudíž opravdu velice klidný a spíše podřízený.
Svůj volný čas převelice rád tráví ve společnosti dam. Ano, je společenský. Někdy až příliš a díky tomu dokáže být i vlezlý, takže si vysloužil nejednu nakládačku. Avšak když už si proti němu takto někdo stoupne, rozhodně jej nenechá jen tak utéct. To pak ani on nestáhne ocas jako pouhý zbabělec. A přesto se nepere rád. Raději vše řeší v klidu, bez zbytečných dohadů. A když vidí, že prohrál, ustoupí. Raději Vás nechá, ať si dál věříte svému omylu, za kterým si tak výsostně stojíte, než aby se s Vámi nedej bože pohádal.
Nemá moc přátel. Ty nehledá. Smyslem jeho večerních akcí je spíše to, najít si dívku, kterou pak pustí k vodě. Zatím si žádnou nenechal a ani to ještě nemá v úmyslu. Chce být svobodný a ne se na někoho vázat. Pak ho za sebou po zbytek života tahat a honit se jen kvůli tomu, aby chudák holka měla co k jídlu. Není to tím, že by byl sebestředný idiot, který hledí jen na sebe. To ne, rád se stará o druhé a pomůže, když bude moct, ale… popravdě se bojí. Bojí se na někoho vázat, zvláště poté, co zjistil, že je jedním z těch, kteří mají v háji genetickou informaci, z čehož byl opravdu „velice“ nadšený.
Navíc je opravdu hodně majetnický, takže když se v okolí objeví někdo, o koho má zájem, bude se snažit urvat si jej jen pro sebe. A když se mu to nepodaří, no… řekněme, že v něm opravdu lehce probudíte žárlivost a pak není lehké ji opět zadusit. Ale ten, kdo byl důvodem jeho příšerné žárlivosti se má alespoň z části na co těšit. Bude mu věnovat daleko větší pozornost, než kdy předtím.

Minulost: Měl, dalo by se říct úplně normální dětství. Chodil do školy, měl dost kamarádů a nijak nepřemýšlel nad tím, že by se tohle mělo jednoho dne změnit. Jenže, ono se to změnilo. A společně s tím, se změnilo ještě daleko víc věcí. Kdo také mohl tušit, že se vlivem jeho dospívání dopodělá to, co již podělané bylo? Jeho genetická informace se narušila úplně a on se proměnil. Uprostřed bílého dne – bohu žehnej za volný víkend – se proměnil v psa.
Začalo to dost nenápadně. Napřed stále větší chuť lovit kočku, která se jim denně plížila na zahradu. Nakonec se tohle jeho „šílenství“ přehouplo v hledání jakýchkoliv pachových stop. A pak, když opět pronásledoval kočku v běhu na všech čtyřech se jednoduše… proměnil. Jeho rodiče to vyděsilo a dlouho o tom sbírali jakékoliv informace, až se nakonec s faktem, že se jejich syn mění v psa, smířili. Tento fakt mu však zabránil v dalším navštěvování školy, kterou na speciální žádost mohl dodělat dálkově a docházet pouze na přezkoušení. Život to nebyl nic moc, ale postupem času se své vnitřní zvíře naučil krotit. Už mu tolik nezasahovalo do všeho, co dělal, ale musel se vzdát běhu. Jakmile se rozběhne, padá na čtyři.
Dodělal střední a začal se učit zacházet se střelnou zbraní. Vždy jej nesmírně fascinovali. Za výlohou je pozoroval s užaslým výrazem, takže si nechal zřídit zbrojní pas, pořídil si zbraň a naučil se s ní zacházet. Už si myslel, že by snad mohl žít normálně a že občasná přeměna v psa, což se bohužel děje každý den se nějak vsákne, ale ouha. Buď si toho přál příliš, nebo měl moc velké plány, ale cosi se pokazilo a on se při procházce městem náhle proměnil. Tak se dostal na odchytovou stanici pro toulavé psy. Ne, obojek vážně nevlastnil, i když si ho chtěl nechat zařídit. A navíc… teď se ani nemohl proměnit. Těžko by jim vysvětloval, jak se dostal do kotce, kde měl být dlouhosrstý ovčácký pes. Zůstal tam tedy sedět s naprosto tupým výrazem a čekal. Nejspíše na zázrak.
Toho se ale jednou dočkal. Vytáhl si jej chlápek, již od pohledu hrubián. To mu v tu chvíli bylo jedno, vždyť on si ho někdo vybral. Nechal se odvést k němu domů a už si plánoval svůj smělý útěk zpátky na svobodu, jenže… jeho plány byli dost rapidně změněny. Jakýkoliv pokus o útěk mu rozmluvila hůl, která bez milosti dopadala na jeho tělo. Vždyť nic neudělal, tak proč jej bije? Další a další rány, před kterými nedokázal utéct, až nakonec po holi vystartoval. Zastavilo jej až vodítko a v tom okamžiku rány ustaly. A hele… přiletěl piškotek, který do něj zahučel, jak mince do irské studny. Svých plánů na útěk se vzdal. Raději bude žít po zbytek života, jako pes, než aby jej zase takhle zmrskal. Výprask však pokračoval a každým dnem se stupňoval.
Teď je s ním jeho pán nejspíše spokojen. Hůl už používá jen jako vycházkovou pomůcku, či k tomu, aby jej oddělil od ostatních psů v aréně. Každý den není posvícení. O to méně, když se na ulici vrhne na nic netušící, utíkající dítě a zakousne se mu do nohy. Avšak… vždyť je jen pes, co plní vůli svého pána. Pes a kdesi uvnitř stále člověk, který touží jen po tom, aby ho někdo konečně dostal ven.

Vzhled: Docela široká ramena. Pronikavý pohled a dlouhé nebo nakrátko ostříhané vlasy. Někdy světlé, podruhé zase tmavé. Jindy upravené, mnohdy rozčepýřené. Tak by se dala jeho postava popsat několika slovy, ale zkusme to maličko rozvést.
Začneme tedy u postavy. Je dobře stavěný. On to moc dobře ví a rád toho i využívá. Dále máme na programu oči. Někoho doslova odpuzují, pohledy jiných přitahují jako magnety. Šedé, někdy téměř modré oči, ze kterých ne vždy sálá chlad. Jestliže jsou oči oknem do duše, u něj to neplatí. Spíše naopak. Když se vám dívá do očí, vypadá to, jako by hleděl přímo do vás. Do vaší duše, do vašeho nitra. Jako by věděl, co si v tu chvíli myslíte. Snad, jako by četl vaše pocity. Dostali jsme se k jeho vlasům… super. Za svůj život vystřídal tolik vlasových stylů, že se to ani nedá spočítat. Rád si vlasy barví a zkouší nové věci. Poslední dobou je má však zastříhnuté u ramen a zlehka obarvené na červeno u konečků, zatímco zbytek hlavy má černý.

Obrázek:


Dodatky/Připomínky Autora: Má opravdu hezky zařízený domek, ve kterém se sice už kolem roku a půl neukázal, díky tomu, že je i nadále psem, ale chystá se tam vrátit. V garáži přistavené k domku má zaparkované auto – stále doufá, že bude ještě pojízdné.

-----------------------------------------------------------
Přeměna: Belgický ovčák tervueren


-----------------------------------------------------------
Kontakt:  
Howrse: Kordoba
E-mail:
Facebook: Šárka Štruncová
Návrat nahoru Goto down
Zobrazit informace o autorovi http://imprisonment.forumotion.eu
 
Dante Mitzou
Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru 
Strana 1 z 1

Povolení tohoto fóra:Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru
Imprisonment :: Registrace/Založení postavy-
Přejdi na: